Mikhalové „paběrkáři odpadků“ prohrábávají odpady bez rukavic a za každého počasí

0
632

V marockém Rabatu třídí odpad na skládkách mikhalové. Na skládce Oum Azza mají vlastní družstvo třídičů.

V Maroku vnímají odpad jako něco, co je třeba maximálně zužitkovat. S podporou Světové banky chtějí do roku 2022 dosáhnout 20 % recyklace materiálu. Z největší skládky maghrebského regionu Oum Azza se Maroko aktuálně pokouší získávat bioplyn. A roli v tom hrají i maročtí sběrači odpadků.

Takzvaní „paběrkáři odpadků“ nejsou v Maroku ničím neobvyklým. Stal se jím i manžel Miloudy Haimarové, když už byl nemocný natolik, že musel opustit své původní zaměstnání.

Brzy ho následovala i jeho žena. Nemohli si dovolit nepracovat, živili šest dětí. Když Milouda večer uložila děti do postele, nasadila si šátek a přes šátek čelovou svítilnu a spolu s manželem se přidala k dalším paběrkářům přebírajícím odpadky v marockém hlavním městě Rabatu – na skládce v místě bývalého lomu, který byl naposledy v provozu před devíti lety.

V lomu vyhloubeném v roce 1980 nepanoval žádný řád nebo dohled… „K nejhodnotnějším nálezům patřila měď, následoval hliník, obaly z tvrdého plastu a karton. Vydělala jsem mezi 120 a 250 dirhamy za noc, což sotva stačilo na uživení rodiny,“ vzpomíná Milouda, podle níž je to na marockých hromadách odpadků nebezpečné.

Muži, ženy, staří lidé i děti usilují o co nejhodnotnější nález. Probírají se odpadky bez rukavic a za každého počasí. Ze skládek vychází nesnesitelný zápach a do blízkých řek stékají stružky toxického louhu. Takový popis marockých skládek však již neplatí pro skládku Oum Azza u řeky Bouregreg, která protéká Rabatem.

Milouda Haimar, 38 let, má na sobě modrý šátek, třídí odpadky do recyklačního zařízení nedaleko města Rabat v Maroku.

Dnes je tato řeka, která tu ústí do Atlantského oceánu, dostatečně čistá na to, aby znovu lákala rybáře i turisty. Přesto v Rabatu stále zůstává 220 skládek, které se každým dnem zvětšují. Lepší a bezpečnější Soukromá společnost, která skládku Oum Azza provozuje, říká, že jde o největší moderní třídicí a skládkové zařízení v oblasti Maghrebu, pojímající okolo 850 000 tun odpadků ročně.

Součástí projektu na její využití bylo i založení družstva sběračů, v němž angažovali všechny někdejší paběrkáře na skládce. Vybudovali „pro ně“ třídicí zázemí, které jejich přítomnost na skládce usměrňuje. Pro Miloudu a její kolegy postavila společnost moderní zařízení na třídění přímo na skládce. Družstvo má okolo 150 členů, z čehož je 22 žen.

Členové družstva jsou organizováni v týmech, které z dopravního pásu vybírají různé druhy recyklovatelného materiálu.

„Každý dostává stejnou měsíční výplatu ve výši 2 620 dirhamů (asi 6 500 Kč ),“ vysvětluje Yassine Mazzout, prezident družstva At-Tawaff ouk. Jeho slova doplňuje Milouda: „Jakýkoliv zisk nad tuto částku si jednou ročně rozdělíme podle toho, kdo kolik hodin odpracoval.

I když vydělávám o něco méně než předtím, má to svoje výhody.“ Na mysli má zdravotní pojištění, přístup k bankovnímu účtu a možnost skromné hypotéky. Podnikání s odpadem Sběrači odpadu přispívají k podnikání skládky. Recyklování, které se odehrává přímo na skládce, hraje důležitou roli.

Ročně vyberou zhruba 2 200 tun pevného odpadu, který se prodá, a zhruba 100 000 tun zeleného zahradního odpadu se promění v kompost. Právě bioodpad chce využít společnost provozující skládku Oum Azza.

V Maroku představuje bioodpad velkou část veškerého odpadu: okolo 60 procent ve srovnání se 30 procenty v Evropě. „Jednoho dne, až budou vyřízena všechna potřebná povolení, bude trubkami a kohoutky proudit plyn do nedaleké cementárny.

Plyn vznikající na skládce se prozatím zapaluje, čímž se metan – skleníkový plyn a velký přispěvatel ke globálnímu oteplování – mění na uhlík, který je relativně méně znečišťující a jehož dopady na životní prostředí nejsou tak velké.

Marockým sběračům odpadků se říká v rabatském nářečí mikhalové.

Většina společnosti na ně pohlíží svrchu. Jsou neodmyslitelnou součástí marockého odpadového hospodářství. Na rozdíl od Evropy, kde se třídění odpadu stává samozřejmostí, Maroko pro něj nemá pevnou legislativní oporu ani infrastrukturu. Neformální třídění je prováděno sociálně slabými skupinami s nízkým vzděláním za účelem každodenního přežití.

Příklad pro ostatní „To, co Maroko dělá, je příkladné.

Pohlížejí na odpad jako na zdroj, a ne jako na odpadky. Skládka Oum Azza je slibný model toho, jak by jiné skládky mohly a měly vypadat, až se vládní program rozběhne,“ říká Maria Sarraf, vedoucí environmentální ekonomka Světové banky. Podle ní je Oum Azza dobrým receptem na provozování úspěšné skládky, který by mohla přebírat podobná zařízení i jinde ve světě.

Dodává přitom, že projekt částečně vznikl díky marockému Programme National des Déchets Ménagers, podporovanému čtyřmi po sobě jdoucími půjčkami Světové banky na rozvoj strategií v nakládá- ní s pevným městským odpadem.

Cílem marocké vlády je jeho prostřednictvím dosáhnout toho, aby se poměr nasbíraného a recyklovaného materiálu zvýšil do roku 2022 z dnešních 5 procent na 22 procent.

Zdroje: Worldbank.org, Priorita OPŽP

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím zadejte svůj komentář!
Please enter your name here